Spotřeba tepla z centrálního zásobování ve třetím čtvrtletí letošního roku v Česku meziročně stoupla o 3,1 procenta na 6,9 petajoule (PJ). Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ). K nárůstu přispělo zejména teplotně chladné září a dřívější začátek topné sezony. Naopak v průmyslu spotřeba v posledních měsících klesala.
„Spotřeba tepla byla v letošním třetím čtvrtletí velmi specifická. V kategorii průmyslu se v každém měsíci meziročně snižovala, u domácností byla v červenci a srpnu téměř totožná jako před rokem. Chladnější září ale do statistik promluvilo tak výrazně, že spotřebu domácností za celý kvartál zvýšilo o 16,6 procenta a celkovou spotřebu o více než tři procenta,“ řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Teplárny v Česku letos zahájily topnou sezonu kvůli chladnému počasí v polovině září, tedy o měsíc dříve než loni. Právě to výrazně ovlivnilo čtvrtletní statistiky, spotřeba za září byla o 45,3 procenta vyšší než loni.
Pokles spotřeby v průmyslu za celý třetí kvartál činil 14,8 procenta. Snížená vlastní spotřeba závodních tepláren vedla i ke snížení hrubé výroby, a to meziročně o šest procent na 20,1 PJ. I v tomto případě byla přitom disproporce mezi prázdninovými měsíci a zářím. Zatímco v červenci výroba meziročně klesla o 8,3 procenta a v srpnu o 11,5 procenta, v září naopak vzrostla o 1,6 procenta vzrostla.
„Statistiky nejvýrazněji ovlivnilo snížení výroby tepla z uhlí. Teplárny sice i nadále nejčastěji využívaly hnědé uhlí, meziročně ale výroba z něj klesla o bezmála 22 procent, na 5,4 PJ. Tento trend se projevil zejména v Karlovarském kraji, kde se vyrobilo téměř o polovinu méně tepla než před rokem,“ upozornil Trávníček. Důvodem situace na Karlovarsku je pokles vlastní spotřeby Sokolovské uhelné.
Z černého uhlí se ve třetím čtvrtletí vyrobilo 0,7 PJ tepla, meziročně o 41,1 procenta méně. Toto palivo se využívá takřka výhradně v Moravskoslezském kraji, kde výrazný propad souvisí se situací v Liberty Ostrava. Snížená výroba tepla z uhlí byla kompenzoval nárůst jiných paliv, konkrétně zemního plynu a biomasy. Nadpoloviční většina tepla (10,6 PJ) pak vznikla způsobem KVET, tedy kombinovanou výrobou elektřiny a tepla.
Předchozí topná sezona v Česku byla naopak nejkratší a nejteplejší za posledních 60 let. České teplárny při ní zaznamenaly nejnižší dodávky tepla, proti průměru až o desetinu nižší. Hlavní příčinou bylo podle nich mimořádně teplé počasí sezony.