Poslanecká sněmovna schválila státní rozpočet na rok 2025. Podívejte se spolu s námi na 11 čísel, která vám osvětlí důležité položky. Které kapitole státního rozpočtu zůstal Černý Petr?
Po nočním jednání schválila 3. prosince Poslanecká sněmovna státní rozpočet na rok 2025. Celkem se sešlo přes 100 pozměňovacích návrhů, od rozpočtově rozumných až po ty, které byly čistě populistické. Podívejte se na 11 čísel, které vám osvětlí parametry plánovaného hospodaření státu:
2327 mld. Kč výdaje státního rozpočtu
Výdaje státního rozpočtu na rok 2025 jsou plánovány na 2327 mld. Kč. V letošním roce novelizovaný rozpočet (kvůli záplavám) počítá přitom s výdaji 2222 mld. Kč.
Pro příští rok se tedy předpokládá nárůst výdajů státního rozpočtu o 105 mld. Kč. Tradičně nejvyšší rozpočtovou kapitolou zůstává Ministerstvo práce a sociálních věcí s objemem 968,8 mld. Kč, což je meziročně o 42,2 mld. Kč více, převážně z důvodu valorizace důchodů. Ovšem vzhledem k průměrné výši zvýšení důchodu od ledna o 358 Kč někteří ekonomové upozorňují na podhodnocení dopadů na státní rozpočet.
2086,1 mld. Kč příjmy státního rozpočtu
Příjmy státního rozpočtu by měly meziročně vzrůst o 146,1 mld. Kč na 2086,1 mld. Kč a poprvé v historii by měly přesáhnout 2 biliony korun.
Nejvíce by měly (opět) růst příjmy z inkasa pojistného na sociální zabezpečení, ty by měly mít výši 809,4 mld. Kč (meziročně o 53,2 mld. Kč více), což bude způsobeno dalším razantním růstem odvodů minimální záloh u OSVČ.
241 mld. Kč schodek státního rozpočtu
Schválený návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá se schodkem 241 mld. Kč, což je meziročně o 41 mld. Kč méně, protože pozměněný rozpočet na rok 2024 počítá se schodkem ve výši 282 mld. Kč.
Původně navrhovaný schodek státního rozpočtu činil 231 mld. Kč, ale výdaje státu byly navýšeny o 10 mld. Kč kvůli krytí škod po letošních povodních.
43 mld. Kč díra v rozpočtu?
Prezidentův ekonomický poradce David Marek, kritizoval návrh státního rozpočtu, protože v některých částech podhodnocuje výdaje a na straně druhé nadhodnocuje příjmy. „Pokud zůstanou ve státním rozpočtu položky, které jsou objemově poměrně výrazné a jsou stále nevyjasněné, potom je těžké k tomu připojit svůj podpis,“ komentoval Marek, o jehož názor se mimo jiné bude opírat také prezident Petr Pavel. Marek proto v minulých dnech z Národní ekonomické rady vlády (NERV), protože se cítil být ve střetu zájmů.
Celkem David Marek kritizoval čtyři problematická místa v celkové výši 43 mld. Kč, přičemž tím největším problematickým místem jsou podle něj nadhodnocené příjmy z prodeje emisních povolenek o přibližně 11 mld. Kč. Dále kritizoval, že není dořešený způsob snížení dotací na obnovitelné zdroje energií, které ministr financí přehodil na bedra ministra průmyslu a obchodu a v předloženém státním rozpočtu nejsou zohledněny, což víceméně přiznal i premiér Petr Fiala.
Inflace, rozpočet, důchody … https://t.co/XMHEPd8mrg
— David Marek (@David_Marek) November 14, 2024
Dalším otazníkem v rozpočtu je převedení výdajů na platy nepedagogických pracovníků na obce a rovněž podcenění výdajů na důchody ve výši 6 mld. Kč. V několika případech počítá státní rozpočet i se změnami, které ovšem ještě nejsou legislativně přijaty.
2,5 % růst HDP
Letošní růst hrubého domácího produktu (HDP) je odhadován ministerstvem financí na 1,1 %, Česká národní banka predikuje růst ve výši 1,0 %. V listopadu roku 2023 byla predikce růstu HDP na tento rok ve výši 1,8 %.
Podle Ministerstva financí bude růst HDP v příštím roce 2,5 %, Česká národní banka (ČNB) predikuje růst HDP na 2,4 %, na podobných hodnotách je i Mezinárodní měnový fond.
Hrubý domácí produkt (HDP) slouží jako srovnávací základna pro řadu ukazatelů, například HDP k výši veřejného dluhu (relativní míra zadlužení sektoru vládních institucí) či dluhu státního rozpočtu k HDP, což je jeden z hlavních ukazatelů zadluženosti státu. Míra zadlužení státu má vliv na řadu ukazatelů, včetně splnění dvou podmínek z Maastrichtských kritérií nutných pro vstup do eurozóny, důvěryhodnost ekonomiky a rovněž i na samotnou výši úrokových sazeb, za které si stát půjčuje. Obsluha dluhu totiž představuje zásadní výdaj státního rozpočtu.
99,966 mld. na obsluhu státního dluhu
Za leden až listopad 2024 činila obsluha státního dluhu pro státní rozpočet výdaj v objemu 74,3 mld. Kč (nárůst meziročně o 29,7 %, tedy 17,0 mld. Kč).
Tento výdaj vzroste i v příštím roce, a to na 99,996 mld. Kč, v roce 2026 by pak obsluha státního dluhu měla vzrůst o dalších 10 miliard.
92,6 % příjmů vyčerpají mandatorní a quasi mandatorní výdaje
Mandatorní a quasi mandatorní výdaje státního rozpočtu budou činit 92,6 % příjmů státního rozpočtu, jedná se o meziroční snížení o 3,1 procentního bodu.
Mandatorní výdaje jsou takové výdaje, které musí vláda ze zákona vyplatit (dávky sociálního zabezpečení, podpora v nezaměstnanosti, příspěvek na penzijní připojištění), quasi mandatorní (jako mandatorní) výdaje jsou pak mzdy zaměstnanců veřejného sektoru, výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, výdaje na armádu.
Dobrou zprávou je, že mandatorní a quasi mandatorní výdaje budou nejnižší od roku 2019, kdy činily 81,4 % příjmů. Snižování podílu mandatorních a quasi mandatorních výdajů je pozitivním ukazatelem, naznačuje stabilizaci veřejných financí. Jinými slovy, na chod státu si již nemusíme půjčovat, na investice však stále z velké části ano.
43,3 mld. Kč na vědu a výzkum
Ve státním rozpočtu došlo i k výraznému nárůstu výdajů na vědu a výzkum ve výši 3,3 mld. Kč na celkových 43,3 mld. Kč, což je nejvíce za posledních 7 let.
Na výdaje na vědu a výzkum se podívejme opět ve vztahu k hrubému domácímu produktu, v roce 2022 činil tento poměr 1,89 % (což bylo nejméně během 10 let), v roce 2023 se tento poměr i nadále snížil na 1,83 %.
Vzhledem k tomu, že v roce 2024 vzrostly výdaje na vědu a výzkum pouze nepatrně z 40,1 mld. Kč v roce 2023 na 40,2 mld. Kč v roce 2024, a s přihlédnutím k mírnému růstu HDP přibližně o 1 %, tak tento poměr v roce 2024 opět poklesne. Dodejme, že průměr EU v podílu výdajů na výzkum na HDP se v letech 2020 až 2022 pohyboval okolo 2,3 %.
Představitelé vlády argumentují podfinancováním dopravní infrastruktury či obrany ze strany minulé vlády. Z tohoto pohledu tak Černý Petr podfinancování za vlády Petra Fialy zůstal v ruce nejspíše vědě a výzkumu, protože výdaje na ně jsou podprůměrné z pohledu EU i zemí OECD.
2,3 % HDP deficit veřejných financí
Veřejný deficit v sobě zahrnuje schodek státního rozpočtu, ale i hospodaření krajů a obcí ČR, rovněž i zdravotních pojišťoven, veřejných vysokých škol, mimorozpočtových fondů, příspěvkových organizací a dalších veřejných institucí.
Deficit veřejných financí v roce 2025 by měl být přibližně ve výši 2,3 % HDP, což je opět pozitivní posun. Letos bude deficit veřejných financí pravděpodobně ve výši 2,7 % HDP a poprvé od roku 2019 by měl být stlačen pod 3 %.
Z pohledu ostatních zemí střední Evropy jsme na tom velmi dobře. Slovensko muselo výrazně šlápnout na brzdu ve veřejných rozpočtech a zavést některá nepopulární opatření, protože deficit veřejných financí by měl za rok 2024 přesáhnout 6 % HDP. Po konsolidaci financí by měl příští rok činit deficit 4,72 % HDP.
V Polsku bude samotný deficit státního rozpočtu ve výši 5,8 % HDP, na příští rok by měl dosáhnout pak 5,6 %. V Rakousku se schodek veřejných financí pohybuje kolem 3,5 % HDP.
42,6 % HDP zadlužení sektoru vládních institucí
Český statistický úřad (ČSÚ) navíc v říjnu uvedl, že celková míra zadlužení sektoru vládních institucí dosáhla letos v 2. čtvrtletí 42,6 % HDP, což komentovala ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková:
„Ve druhém čtvrtletí roku 2024 vládní instituce hospodařily se schodkem ve výši 3,5 mld. Kč, což v relativním vyjádření představovalo 0,2 % HDP. Relativní míra zadlužení sektoru vládních institucí se meziročně nezměnila a zůstala na úrovni 42,6 % HDP.“.
Při pohledu na ostatní země střední Evropy je tak naše míra zadlužení nejnižší. Z celoevropského pohledu jsme si ovšem během posledních let výrazně pohoršili, což bylo způsobeno jednak dopady koronavirové krize na českou ekonomiku, ruskou agresí na Ukrajině a stagnací české ekonomiky, které se nedařilo vrátit na předkoronavirovou úroveň, ostatně tento problém mělo i Německo či Rakousko.
Zadlužení sektoru vládních institucí v rámci zemí střední Evropy
| Země | Zadlužení v 2. kvartálu 2023 | Zadlužení v 2. kvartálu 2024 | Změna |
|---|---|---|---|
| Česko | 42,6 % | 42,6 % | 0,0 % |
| Polsko | 48,3 % | 52,3 % | 4,0 % |
| Slovensko | 59,4 % | 60,4 % | 1,0 % |
| Německo | 63,6 % | 61,9 % | -1,7 % |
| Maďarsko | 74,9 % | 75,8 % | 0,9 % |
| Rakousko | 78,5 % | 81,6 % | 3,1 % |
Zdroj: Eurostat
Dodejme, že průměr zadlužení sektoru vládních institucí u ostatních zemí EU činil 81.5% HDP, u zemí eurozóny pak 88,1 % HDP.
Vzhledem k predikovanému růstu ekonomiky a k plánovanému snížení schodku státních i veřejných financí by měla relativní míra zadlužení sektoru vládních institucí klesat. Zdá se, že konsolidace veřejných financí se v tomto směru daří a trend se pomalu začíná obracet ke snižování zadlužení ve vztahu k HDP.
11 pozměňovacích návrhů
Celkem poslanci schválili 11 pozměňovacích návrhů v souhrnné hodnotě 3 mld. Kč. Ty veskrze upravují přesuny peněžních prostředků v rámci jednotlivých rozpočtových kapitol.
Nyní návrh rozpočtu poputuje do k prezidentovi Petru Pavlovi. Senát se rozpočtem nezabývá.