Tepelná čerpadla typu vzduch-voda pracují s teplem z okolního vzduchu, které předávají otopné vodě. Při běžném počasí všechno funguje dobře, lidé se ale často obávají, že ve velkých mrazech přestane takové tepelné čerpadlo fungovat. Obavy nejsou na místě, jsou zde ale určitá specifika.
Jak je na tom tepelné čerpadlo typu vzduch-voda s účinností v zimních měsících? Taková otázka může napadnout kdekoho. A je to zcela opodstatněná úvaha, protože když venku mrzne, logicky přece není odkud teplo brát. Pravdou je, že tepelné čerpadlo vzduch-voda může mít během nízkých zimních teplot skutečně nižší účinnost. Pokud je okolní vzduch hodně chladný, čerpadlo musí na přenos tepla do vody vynaložit větší množství energie.
Tento problém zdaleka není tak vážný, jak by se mohlo na první pohled zdát. „Tepelné čerpadlo ztrácí účinnost obvykle při teplotách hodně hluboko pod bodem mrazu. A takových dnů v Česku moc není, například průměrná lednová teplota u nás nedosahuje ani −5 °C, což kvalitní tepelné čerpadlo bez problémů zvládne,“ popisuje zimní provoz tepelných čerpadel Oto Hanus, technický ředitel společnosti Acond.
Samozřejmě nejde o to, že by tepelné čerpadlo za hlubokých zimních mrazů přestalo topit. Pouze se snižuje jeho topný faktor a efektivita provozu. Ta ale i při teplotách −15 °C zůstává o mnoho vyšší než u elektrického topení.
V chladnějších lokalitách pomáhá bivalentní zdroj tepla
Hlavně v chladnějších lokalitách, kde ročně očekáváme více mrazivých dnů, se tepelné čerpadlo instaluje společně s takzvaným bivalentním zdrojem tepla. Obvykle jde o elektrokotel, který slouží jako doplněk právě na dobu velmi chladných dnů. „Elektrokotel samozřejmě nepracuje tak úsporně, jako tepelné čerpadlo. Při zapojení s tepelným čerpadlem se ale předpokládá, že bude v činnosti jen krátkou dobu a jen doplňuje tepelné čerpadlo. V teplé zimě se bivalentní zdroj tepla nespustí za celý rok třeba vůbec. Kvalitní tepelné čerpadlo totiž pracuje úsporně i při teplotách pod −10 °C,“ zdůrazňuje Oto Hanus.
Kromě elektrokotle je možné jako bivalentní zdroj použít třeba plynový kotel. „Domácnosti si někdy ponechávají původní zdroj tepla jako zálohu. Třeba starší plynový kotel může být v zimě vhodným doplňkem tepelného čerpadla, protože náklady na plyn zůstávají stále nižší než cena elektřiny pro provoz elektrokotle,” vysvětluje další možnosti Oto Hanus.
Zamrznutí se bát nemusíte – pokud je čerpadlo nainstalováno správně
Kromě nižší efektivity se ohledně provozu tepelných čerpadel v tuhé zimě někdy objevují obavy ohledně zamrznutí přívodního potrubí. Pokud se to ale stane, na vině je téměř vždy spíše nekvalitní instalace. „Při instalaci tepelného čerpadla je potřeba všechno venkovní potrubí dobře tepelně zaizolovat. Pokud je tepelné čerpadlo instalováno správně, jeho potrubí by v zimě zamrzlo až po několika dnech nečinnosti. Takové výpadky jsou ale velmi nepravděpodobné,“ říká Oto Hanus.
Delší výpadky dodávek elektřiny a s nimi spojené riziko zamrznutí tepelného čerpadla může hrozit zejména v odlehlých nebo horských oblastech. V takových případech je pak obvykle k dispozici záložní zdroj elektrické energie. Zkušený instalatér také dokáže venkovní potrubí snadno ošetřit proti zamrznutí instalací protizámrzových ventilů.
Tepelné čerpadlo a zima v kostce
- V tuhých mrazech se účinnost tepelného čerpadla snižuje. Obvykle se to ale týká jen několika opravdu mrazivých dnů v roce.
- Kvalitní tepelné čerpadlo je navrženo tak, že v českých podmínkách pracuje optimálně po celý rok.
- K tepelnému čerpadlu se obvykle zapojuje takzvaný bivalentní zdroj tepla – třeba elektrokotel, který doplňuje tepelné čerpadlo v největších mrazech.
- Lidé se někdy obávají také zamrzání venkovního potrubí, třeba při výpadcích elektrického proudu. To ale u správně instalovaného tepelného čerpadla téměř nehrozí a je snadné mu správnou instalací zabránit.
- Pokud plánujete koupi tepelného čerpadla, zajímejte se o hodnotu sezónního topného faktoru (SCOP). Který zohledňuje jeho celoroční provoz v obvyklých podmínkách střední Evropy.